Patent na vkus

  Před nějakou dobou jsme s našim kytaristou Mikeshem dumali nad tím, co se honí hlavou lidem, kteří by nejradši uvalili embargo na všechno, co se zrovna jim nelíbí. Bylo to tuším u jednoho konkrétního případu, kdy nějaký chlapík veřejně hlásal v guestbooku na našich bývalých stránkách, že by naši kapelu zrušil a smazal z historie, protože se zrovna jemu nelíbí. Těmto lidem, kteří si myslí, že jsou na světě sami, jsme s Mikeshem vymysleli patent na vkus.

  V praxi by to znamenalo to, že pokud třeba já bych si nechal svůj vkus patentovat, byl by pro všechno jen ten můj názor rozhodující. Kdybych například řekl, že se mi nelíbí Kabáti, bylo by to svatý. Kabáti by byly špatná věc, protože se nelíbí panu Yettymu a ten má vkus patentovaný. To by byla dobrá věc, nemyslíte?
  Samozřejmě by to fungovalo se vším. Třeba bych někam napsal, že mi nechutná kuřecí prso s broskví a že bych to zrušil, protože je to hnus a nechápu, jak to někdo může jíst. A už je jedno, že přijde dalších dvacet lidí, kterým to chutná, protože já mám patent na vkus.
  Ještě by taky šlo udělat, že bych si pak ten vkus nechal uzákonit. To znamená, že všechno, co by se nelíbilo mně, by bylo postaveno mimo zákon a bylo by to trestně stíhatelné. To si myslím, že by přišlo vhod velké spoustě lidí, se kterými se setkávám jak na internetu, tak osobně.
  Například nedávno, když jsme dohráli na koncertě poslední song, přišel za mnou dozadu dredatý, punkově laděný chlapík a začal mi dělat sáhodlouhé kázání o zbytečnosti naší kapely, která dle jeho soudu interpretuje texty bez hloubky a ta rychlá dvoušlapka je nesmysl, který se nikam nehodí a vůbec celkově to prý bylo hrozný a proč to vlastně vůbec děláme. Říkat mu, že těch pár set lidí v publiku má asi jiný názor, bylo zbytečné, protože tento mladík byl skálopevně přesvědčen o svojí pravdě. Přesně pro něj by se hodil patent na vkus. Já kdybych měl dávat kázání všem kapelám, které se mi nelíbí, asi bych se ukázal k smrti a navíc bych si připadal jako blb.
  Vzpomínám si, jak psal nějaký fanda počítačových her někde na nějaké fórum, proč se vývojáři her nevykašlou na strategie a nezaměří se jen na střílečky. Když jsem mu řekl, že je to třeba proto, že existuje velká spousta lidí, které strategie baví, nesetkala se moje odpověď s úspěchem, protože je nemožné, aby někoho strategie bavily, když nebaví jeho. A jestli prý i přesto někoho baví, tak jen blbce. No já myslím, že na tohoto chlapíka je patent na vkus jak vyšitý.
  Starosta obce, kde jsme měli hrát prohlásil, že i přesto, že koncert nenavštíví, Morčata na útěku ruší, protože se mu to nelíbí. Ti lidi, kteří se na jejich vystoupení těší, mají smůlu, protože rozhoduje pan starosta, tomu se to nelíbí a ten má patent na vkus.   
  To vídávám často i kolem sebe. Když nějaký můj vlasatý kamarád prohlašuje, že disco je jen ubohý nesmysl, který můžou poslouchat jen buzíci a vypatlanci. Jsou lidi, kterým se disco líbí a nejsou ani buzíci, ani vypatlanci. Pak přijde nějaký takový fanoušek disca a začne to samé meldovat o metalu. Že je to prachsprostý randál plný blití do mikrofonu. A tak tam ti dva stojí a vzájemně si plivou do tváře. Kdo z nich má ale pravdu? Kde se taková pravda nachází? Je někde vyrytá do posvátného kamene našich předků? Je někde v prastarých svitcích napsáno "Pravdu má Toník, metal blití jest."? Ne, není. Pravdu má pouze a jen ten, kdo má patent na vkus.
Poznámka #1: Když už tu tak filosofuju o patentovaném vkusu, musím se přiznat, že i já bývám občas zářným příkladem. Kdo zná mě a mé výroky kolem značky Apple, pochopí. Kdo nezná, domyslí si to podle této poznámky :)
Poznámka #2: Patent na vkus neznamená říct svůj názor, ale prohlásit jej za pravdu.